na Blog.cz

Japonští nadšenci se rozhodli, že podél pobøeží zasaženého tsunami vysadí pøes 17 tisíc sakur. Chtìjí budoucím generacím ukázat, kam až mají utéct, když se na pevninu požene obøí vlna. Doufají, že pøi pøípadné další tsunami pomohou zachránit tisíce životù.

V minulých stoletích umísovali pøeživší v místì, kam až dosáhla vlna, kamenné sloupky. Nikdo si ale nepamatuje, kde jsou, pøípadnì už zarostly køovím. Japonci tak neví, jak daleko do vnitrozemí musí utéct, když pevninu zasáhne tsunami - tøeba jako letos 11. bøezna.

Dobrovolnické sdružení Cherry Line 311 Action Comitee proto pøišlo s nápadem vysadit japonské tøešnì v linii dosahu nièivé vlny. "Musíme pøíštích generacím uchovat vzpomínku na velkou tsunami," uvedl Takumi Hašizuma, lídr hnutí.

Doufá, že stromy pomohou zachránit více životù, pokud zemi v budoucnu postihne podobná katastrofa.

Dobrovolníci zaènou vysazovat stromy v nedìli ve mìstì Rikuzentakata a budou pokraèovat 173 kilometrù na sever až do mìsta Tohoku. Strom vysadí co deset metrù, celkem tedy bude lidem ukazovat bezpeènou zónu 17 300 sakur. K japonským tøešním, které dobøe odolávají moøské soli, pøibudou ještì kamenné znaèky.

11. bøezna postihlo severovýchod Japonska páté nejsilnìjší zemìtøesení v novodobé historii lidstva. Vyvolalo obøí vlnu tsunami. Pøi katastrofì zemøelo nebo zùstalo pohøešováno více než 28 tisíc lidí. Japonsko je sužováno zemìtøeseními pomìrnì èasto, protože leží v tektonicky aktivní oblasti, takzvaném Ohnivém kruhu v Tichém oceánu.

Rikuzentakata (modrá znaèka) a Tohoku (èervená)

Praha - Podmínky lidí s postižením se v posledních letech v Česku výrazně nelepší, a naopak se ještě zhoršují. Handicapovaní nemají rovný přístup ke vzdělání, na trh práce či k rozhodování o politice. Tvrdě na ně dopadají i sociální reformy. Vyplývá to z alternativní zprávy pro výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením, kterou připravilo 17 neziskových organizací. Autoři ji dnes představili novinářům. Svou zprávu výboru zaslala i vláda.

Obě zprávy mají zhodnotit pokrok dva roky poté, co v Česku začala platit Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením. Podle tohoto dokumentu musí stát přijmout opatření ke zlepšení podmínek handicapovaných. Má upravit zákony, zpřístupnit budovy i informace a jinak podporovat plné začlenění postižených do běžného života.

"Situace se jednoznačně zhoršila. Veškerá úsporná opatření jsou na úkor zdravotně postižených. Ušetří se přitom maximálně tři miliardy korun. Jestli si někdo představuje, že tato částka narovná finance Česka, tak je to komické. Místo stimulace se volí restrikce," řekl šéf Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása. Rada se spolu s Ligou lidských práv, Společností pro podporu lidí s mentálním postižením v ČR a dalšími organizacemi či vysokoškolskými katedrami na sepsání alternativní zprávy podílela.

Denisa Slašťanová z Ligy lidských práv poukazovala například na to, že v Česku bylo zbaveno způsobilosti přes 26.500 lidí. Podle úmluvy by ale postižení měli mít všechna práva. Podle právničky pak přes 9300 lidí skončilo nedobrovolně v léčebnách a ústavech. Odvolala se ale jen stovka z nich. Slašťanová připomněla, že ČR má sice dobrou koncepci přeměny velkých ústavů v menší a přívětivější zařízení, mělo by ji ale prý rozšířit i na psychiatrické léčebny a seniorské domovy.

Podle Camille Latimier ze Společnosti pro podporu lidí s mentálním postižením v ČR vázntaké vzdělávání a postižení stále chodí do speciálních, ne do běžných škol. Handicapovaní kvůli omezené způsobilosti nemohou rozhodovat ani o politice, protože nemohou volit. Postižení by měli také dostávat informace v podobě, které rozumějí - třeba jako piktogramy. "Nediskriminace je jedna věc, ale plné uplatnění ve společnosti druhá," podotkla Latimier.

Podle právníka rady postižených Jana Hutaře se zhoršuje i zaměstnávání lidí s handicapem. Osoby se třetím stupněm invalidního důchodu nemohou pracovat vůbec, jinak by o penzi přišli. Lidé s průměrným invalidním důchodem prvního stupně se pak pohybují na hranici chudoby, uvedl Hutař. Kvůli škrtům se omezí i státní podpora míst pro postižené či podpora rodičů handicapovaných dětí, kteří přijdou měsíčně o několik tisícovek, dodal právník rady postižených.

Autoři se chystají svůj dokument odeslat do Ženevy OSN tento týden. Shrnují v něm hlavně nedostatky. Chválí pak to, že se daří postupně odstraňovat bariéry a zpřístupňovat také dopravu a kulturu. Kabinet už svou zprávu poslal. Kdy by se výbor OSN mohl situací v Česku zabývat, ale není jasné. Panuje obava, že by to mohlo být až za několik let.

Nedaleko Plznì odstartuje na jaøe stavba nejdelšího železnièního tunelu v Èesku. Ètyøi kilometry dlouhými tubusy pod vrchem Chlum se vlaky na modernizované trati z Plznì do Prahy mají vydat v roce 2015.

Nejvìtší železnièní stavba v Plzeòském kraji za posledních 25 let nabrala v minulosti nìkolikrát zpoždìní. Témìø k ledu ji loni v srpnu poslaly škrty tehdejšího ministra dopravy Víta Bárty.

Další zpoždìní nabrala pøestavba kvùli asi 180 pozemkùm, které Správa železnièní dopravní cesty (SŽDC) musela vykoupit.

VIDEO: Moderátorka Snídaně s Novou omdlela v klipu Toxxxe!

V nevšední roli omámené dívky z budoucnosti se představila herečka a moderátorka pořadu Snídaně s Novou Marta Ondráčková (29). Stalo se tak v nejnovějším klipu rappera Huga Toxxxe (29) s názvem Lítám jako UFO.

Ve futuristickém klipu dostane Marta zezadu do krku zákeřnou uspávací injekci, po které do ní vjede něco děsivého, začne dělat strašné grimasy a následně omdlí. To se jí ostatně přihodilo už na začátku letošního roku, kdy sebou sekla z důvodů přepracování v Lucerně!

Noční natáčení tohoto videa ovšem probíhalo letos v létě až do brzkých ranních hodin v bývalém pavilonu Expo 58 na Letné. Režisérem je mladý vizuální umělec a malíř Jan Gemrot (27), který má na svědomí už několik provokativních klipů.

Výběr moderátorky Marty Ondráčkové do videa známého rappera Huga Toxxxe režisér zdůvodňuje slovy: "Marta se nám typově moc hodila a taky se nám líbila bláznivá poloha, do které stylizovala svůj charakter ve videu."

Brno - Devět světově známých filmů, které dosud neprošly českými kiny, tvoří program 5. ročníku festivalu Visions of Light. Návštěvníci brněnského kina Art se mohou těšit například na raný film Alfreda Hitchcocka Příšerný host a western Střelba, v němž hlavní roli ztvárnil mladý Jack Nicholson. Festival je určen milovníkům vizuálně zajímavých a obsahově nekompromisních filmů, sdělil ČTK v tiskové zprávě organizátor Petr Šoupal.

Filmy zařazené na přehlídku Visions of Light většinou nespojuje doba vzniku ani žánr, ale jen široce vymezené téma. V pátém ročníku se tématem stalo odhalování všeho, co mělo navždy zůstat skryto: v nitru filmových postav, jejich tvůrců i diváků. Časově se dramaturgie přehlídky rozpíná od roku 1925 až k loňským novinkám.

"Nejde o snímky, které se snaží vlichotit jednoduchými tématy nebo nekomplikovaným dějem. Tyto filmy v divácích zanechají stopy. Probouzí v nás schopnost empatie, myšlení a nutí nás udělat si vlastní názor," uvedl Šoupal.

Záměrem přehlídky není jen pobavit diváka, ale také přinášet poučení. Každému filmu předchází lektorský úvod, který dílo zasadí do širších uměleckých a společenských souvislostí. Doprovodný program tvoří výstava filmových plakátů.

Přehlídka každoročně uvádí také filmy s hudební tematikou. Tentokrát pořadatelé vybrali hudební dokument Radiohead: Live in Prague. Dokument složili fanoušci britské skupiny Radiohead ze záběrů desítek ručních kamer a mobilů na pražském koncertě v srpnu 2009. Kapela poskytla zvukovou stopu.

Festival startuje 9. listopadu projekcí Hitchcockova Příšerného hosta z roku 1925. Potrvá do 11. listopadu. Vstupné na jednotlivé filmy činí 90 korun. Přesný program najdou zájemci na stránkách www.visionsoflight.cz.